|
|
Přídavek probiotické složky do výrobků pro dětskou výživu
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei a Bifidobacterium breve obohacených o vhodná prebiotika určených k aplikaci do výrobků pro dětskou výživu. Jako prebiotika byly vybrány přírodní extrakty z matchy, moringy, mladé pšenice, mladého ječmene, chlorelly a spiruliny. Teoretická část je zaměřena na probiotické bakterie, jejich biologické účinky a jejich současný vliv na dětský organismus. Experimentální část se zabývá kultivací probiotických bakterií s rostlinnými extrakty, sledováním jejich viability a následnou stabilizací do enkapsulované formy. Pro zvýšení stability byly směsi probiotických buněk s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic. Část alginátových částic byla ještě sušena mrazem metodou lyofilizace. Směsi probiotických kultur s rostlinnými extrakty v neenkapsulované, enkapsulované a lyofilizované formě byly působením modelových trávicích šťáv podrobeny simulaci lidského trávení. Vybrané extrakty rostlinných materiálů byly charakterizovány z hlediska celkového obsahu sacharidů, redukujících sacharidů, celkových fenolických látek, jednotlivých fenolických látek a antioxidační aktivity. Pro porovnání byly vybrány dva dětské komerční doplňky stravy s obsahem probiotik, které byly charakterizovány z hlediska počtu buněk a jejich životaschopnosti. Probiotické přípravky byly také podrobeny modelovému trávení.
|
|
|
Sledování viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin
Pokorná, Martina ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá sledováním viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin a hledáním optimálních potravin a nápojů, které mají minimální negativní účinek na růst a životaschopnost probiotik. Testovány byly kultury Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a komerčně dostupný komplex probiotických bakterií. V praktické části byly bakterie inkubovány v prostředí vybraných druhů modelových a reálných potravin a následně byly umístěny do trávicích šťáv pro simulaci lidského trávení. Nárůst bakterií a nejmenší úmrtnost vykazovaly modelové potraviny o střední hodnotě proměřených koncentrací cukru, bílkovin a alkoholu a u nejnižší koncentrace soli. Nejvhodnější reálnou potravinou pro kapsli byl stanoven kuřecí vývar a kuřecí a hovězí maso. U proměřovaných kmenů nevhodnější potravinou byla zelenina a zeleninový vývar. Z naměřených výsledků lze konstatovat, že probiotika je vhodnější konzumovat během jídla a s dostatečným množstvím tekutin pro úplnou aktivaci všech buněk.
|
|
|
Enkapsulace mléčných bakterií
Vrtná, Monika ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá enkapsulací dvou druhů probiotických bakterií do několika typů obalových materiálů, většinou polysacharidů. V teoretické části jsou popsány enkapsulační techniky aplikovatelné pro potravinářský průmysl. V experimentální části byly připraveny částice alginátového a chitosanového typu, lišily se jak velikostí, tak různou modifikací, kdy byl do roztoku přidán roztok škrobu nebo karboxymethylcelulózy. Tyto částice byly následně použity pro enkapsulaci dvou probiotických kmenů - Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus. S využitím průtokového cytometru byla proměřena viabilita buněk z 24hodinové kultivace. Pod mikroskopem byla sledována stabilita jednotlivých částic, a to ihned po enkapsulaci a vložení do modelových potravin a poté po dvou dnech, po týdnu a po 4 týdnech inkubace. S využitím Bürkerovy komůrky byl po týdnu a po 4 týdnech pozorován poměr živých a mrtvých bakterií, a to jak uvnitř kapsule, tak i počet uvolněných živých a mrtvých bakterií mimo kapsuli. Byla také sledována stabilita a viabilita buněk v simulovaných fyziologických prostředích – v pankreatické, žlučové a žaludeční šťávě. Jako nejvhodnější obalový materiál pro enkapsulaci probiotických bakterií byl potvrzen 2% alginát modifikovaný 2% roztokem karboxymethylcelulózy. Nejvyšší viabilita buněk byla stanovena v reálné modelové potravině – v mléce. Připravené částice s laktobacily jsou vhodné pro použití do potravinářského průmyslu.
|
|
|
Optimalizace procesu triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca)
TRNKA, Kamil
Tato diplomová práce se zabývá problematikou optimalizace indukce triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca) využívající chladové, teplé a tlakové šoky. K navození triploidního stavu larev u chladového šoku byly oplozené jikry ponořeny do chladové lázně o teplotě 0,5-1 °C, u teplého šoku do teplé lázně s teplotou vody 30 °C a u tlakového šoku byly oplozené jikry vystaveny tlaku 70 MPa. Jikry při chladovém šoku byly šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace s délkou expoziční doby 20; 40; 60; 90 a 120 minut. U teplého šoku byly jikry šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace při délce expoziční doby 5; 10; 20; 30 a 40 minut. U tlakového šoku byly jikry vystaveny tlaku 5 minut po oplození na 5; 10 a 20 minut. Ploidní úroveň larev byla následně stanovena pomocí průtokové cytometrie. Výsledkem všech experimentů byla líhnivost larev (%), podíl deformovaných larev (%) a množství triploidních larev (%) a zisk triploidů (%). Žádný z využitých šoků nevedl k navození 100% triploidního stavu u všech zkoumaných larev průtokovou cytometrií. Nejblíže se k tomuto výsledku přiblížil tlakový šok s 20minutovou expozicí jiker, který vedl k podílu 95 % triploidních larev a zisk triploidů odpovídal tedy hodnotě 12,2+-2,5 %. Je také potřeba podotknout, že se zvyšující se dobou expozice tlakového šoku dochází ke snižování líhnivosti larev a ke zvyšování množství deformovaných larev. Druhých nejlepších výsledků dosáhl chladový šok. Nejhorší výsledky byly po analýze zjištěny u teplého šoku.
|
|
|
Přídavek probiotické složky do výrobků pro dětskou výživu
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei a Bifidobacterium breve obohacených o vhodná prebiotika určených k aplikaci do výrobků pro dětskou výživu. Jako prebiotika byly vybrány přírodní extrakty z matchy, moringy, mladé pšenice, mladého ječmene, chlorelly a spiruliny. Teoretická část je zaměřena na probiotické bakterie, jejich biologické účinky a jejich současný vliv na dětský organismus. Experimentální část se zabývá kultivací probiotických bakterií s rostlinnými extrakty, sledováním jejich viability a následnou stabilizací do enkapsulované formy. Pro zvýšení stability byly směsi probiotických buněk s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic. Část alginátových částic byla ještě sušena mrazem metodou lyofilizace. Směsi probiotických kultur s rostlinnými extrakty v neenkapsulované, enkapsulované a lyofilizované formě byly působením modelových trávicích šťáv podrobeny simulaci lidského trávení. Vybrané extrakty rostlinných materiálů byly charakterizovány z hlediska celkového obsahu sacharidů, redukujících sacharidů, celkových fenolických látek, jednotlivých fenolických látek a antioxidační aktivity. Pro porovnání byly vybrány dva dětské komerční doplňky stravy s obsahem probiotik, které byly charakterizovány z hlediska počtu buněk a jejich životaschopnosti. Probiotické přípravky byly také podrobeny modelovému trávení.
|
|
|
Indukce triploidie u candáta obecného (Sander lucioperca)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo indukovat triploidní stav u candáta obecného za pomoci chladového šoku. Pro navození triploidie byly oplozené jikry, aktivované při 14,5 °C, ponořeny do ledové lázně o teplotě 2 °C. Jikry byly šokovány po 1, 3, 5, 7 a 10 minutách od aktivace při délce expoziční doby 20 a 40 minut. Ploidní úroveň vykulených larev byla poté stanovena za pomocí průtokové cytometrie. Šok aplikovaný na jikry vedl ve všech testovaných skupinách k postupnému snížení líhnivosti, a to jak ve 20minutové (58,4-13,4 %), tak i ve 40minutové expozici (28-9,6 %). Zastoupení malformovaných larev se zvyšovalo spolu s časem pro začátek šoku a s délkou expoziční doby, při 20minutové expozici bylo zjištěno 0-47,2 % a při 40minutové expozici 0-58,8 %. Žádná z testovaných kombinací nedokázala navodit triploidní stav u 100 % larev. Výskyt triploidních larev se zvyšoval spolu se začátkem šoku a s délkou expozice, nejvyšší zastoupení triploidních larev bylo zjištěno ve skupině šokované po 10 minutách od aktivace, a to jak ve 20minutové (57,1 +- 14,2 %), tak ve 40minutové expozici (61,9 +- 8,2 %). Nejdůležitějším poznatkem této studie je skutečnost, že jsou chladové šoky schopny indukovat triploidní stav u candátích jiker. Pro navození triploidie u 100 % larev je nutné provést další výzkum, který by zahrnoval zkrácení expoziční doby a vyšší rozsah teplot v šokové lázni, čímž by se částečně eliminovala nízká líhnivost a zastoupení tělesných deformit u larev.
|
|
|
Sledování viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin
Pokorná, Martina ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá sledováním viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin a hledáním optimálních potravin a nápojů, které mají minimální negativní účinek na růst a životaschopnost probiotik. Testovány byly kultury Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a komerčně dostupný komplex probiotických bakterií. V praktické části byly bakterie inkubovány v prostředí vybraných druhů modelových a reálných potravin a následně byly umístěny do trávicích šťáv pro simulaci lidského trávení. Nárůst bakterií a nejmenší úmrtnost vykazovaly modelové potraviny o střední hodnotě proměřených koncentrací cukru, bílkovin a alkoholu a u nejnižší koncentrace soli. Nejvhodnější reálnou potravinou pro kapsli byl stanoven kuřecí vývar a kuřecí a hovězí maso. U proměřovaných kmenů nevhodnější potravinou byla zelenina a zeleninový vývar. Z naměřených výsledků lze konstatovat, že probiotika je vhodnější konzumovat během jídla a s dostatečným množstvím tekutin pro úplnou aktivaci všech buněk.
|
|
|
Enkapsulace mléčných bakterií
Vrtná, Monika ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá enkapsulací dvou druhů probiotických bakterií do několika typů obalových materiálů, většinou polysacharidů. V teoretické části jsou popsány enkapsulační techniky aplikovatelné pro potravinářský průmysl. V experimentální části byly připraveny částice alginátového a chitosanového typu, lišily se jak velikostí, tak různou modifikací, kdy byl do roztoku přidán roztok škrobu nebo karboxymethylcelulózy. Tyto částice byly následně použity pro enkapsulaci dvou probiotických kmenů - Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus. S využitím průtokového cytometru byla proměřena viabilita buněk z 24hodinové kultivace. Pod mikroskopem byla sledována stabilita jednotlivých částic, a to ihned po enkapsulaci a vložení do modelových potravin a poté po dvou dnech, po týdnu a po 4 týdnech inkubace. S využitím Bürkerovy komůrky byl po týdnu a po 4 týdnech pozorován poměr živých a mrtvých bakterií, a to jak uvnitř kapsule, tak i počet uvolněných živých a mrtvých bakterií mimo kapsuli. Byla také sledována stabilita a viabilita buněk v simulovaných fyziologických prostředích – v pankreatické, žlučové a žaludeční šťávě. Jako nejvhodnější obalový materiál pro enkapsulaci probiotických bakterií byl potvrzen 2% alginát modifikovaný 2% roztokem karboxymethylcelulózy. Nejvyšší viabilita buněk byla stanovena v reálné modelové potravině – v mléce. Připravené částice s laktobacily jsou vhodné pro použití do potravinářského průmyslu.
|
|
|
Ověření technologie hromadné indukce triploidie u sivena amerického v provozních podmínkách pstruhařství .
ŠVAGROVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá indukcí triploidie u sivena amerického Salvelinus fontinalis v provozních podmínkách pstruhařství za použití teplého a tlakového šoku. První část práce zahrnuje problematiku polyploidie u ryb, její indukci, metody detekce polyploidie a její přínos pro akvakulturu. Druhá část obsahuje technologický postup indukce triploidie a následné vyhodnocování účinnosti jednotlivých šoků stanovením ploidie plůdku průtokovou cytometrií. Tímto experimentem bylo zjištěno, že teplý šok indukoval 80 % triploidních jedinců, oproti tomu šokem tlakovým byla indukce triploidie 100%. Výsledkem bylo zjištění, že tlakový šok je pro indukci triploidie u sivenů amerických účinnější, než šok teplý a poskytuje lepší provozní výsledky. A to z důvodu lepší oplozenosti jiker, vyšší líhnivosti, ale především vyššího procenta triploidních jedinců.
|
host ::
RSS.